Záchranná akce na ondatru

Jednoho jarního dne v brzkých hodinách jsem spěchala do práce. Jezdila jsem s kolegou společně autem. Když jsem se blížila k autu, uviděla jsem na silnici obrovskou krysu schoulenou do klubíčka. Kolega šlápnul na plyn a odjeli jsme do práce. Celou cestu jsem myslela na zraněnou myš. V práci jsem zkontaktovala manžela a jeho mamču, aby myš dali alespoň stranou, aby jí nehrozilo další nebezpečí od aut. V dobré víře jsem poučila manžela, ať si vezme rukavice a myš odnese stranou do trávy. Moc se mu do toho nechtělo a naštěstí byl chytřejší než já. Paní ze záchranné stanice, kam jsem ihned volala, mi sdělila, ať na myš vůbec nesaháme rukama. Kdyby prý chtěla, lehce by nám svými zuby prokousla ruce. Manžel společně s tchýní odstrkali myš lopatou do trávy, kde čekala na záchranu. Paní ze záchranné stanice pro volně žijící živočichy, která sídlí v Jinonicích na Praze 5, přislíbila, že si pro hlodavce přijedou. Skutečně odpoledne přijel človíček ze stanice, zvedl myšku za ocas a řekl nám, že se jedná o ondatru a odvezl jí do bezpečí a nám se všem společně ulevilo.

Vlaštovka v motorovém oleji

Každým rokem u nás ve stodole hnízdí vlaštovky a následně vyvádějí svá mláďata z hnízd. Nešťastnou náhodou jedno mládě vypadlo z hnízda rovnou do nádoby s olejem. Mládě jsme chtěli zachránit, tak jsem opět kontaktovala onu zmíněnou záchranou stanici pro volně žijící živočichy. Než si pro vlaštovku přijeli, dali nám rady, jak jí pomoci, aby nezahynula. Museli jsme ji pořádně a několikrát vydrhnout mýdlem, aby se látky z oleje nedostaly pod kůži a následně do plic. Nachytali jsme mouchy a pavouky a pinzetou ji nakrmili. Pak už jsme jen čekali, než si pro ni ze záchranné stanice přijedou.